Krátké slovo úvodem

Jmenuju se chlapi Josef Dák a rovnou vám řeknu, že jsem to já, ten co dělá nejlepší pivo na světě, ten co o pivu ví všechno, protože je to dědictví rodiny Dáků, která vaří pivo už od nepaměti. A jsem na to hrdej, jak jen chlap může bejt hrdej. Když se podíváte konkrétně do naší rodinný kroniky, tak zjistíte, že jsme vařili pivo už v době, kdy Přemyslovci ještě nebyli vodepsaný, nebo byli, ale ne úplně dlouho. Mluvím o zmínce o rodině Dákojc z roku 1561, což je zmínka, že naše rodina už existovala, tak předpokládám, že vařila, protože my vařili furt.

Děda byl úplně nejlepší. Byla s ním hlína, to byste řvali. Jednou zamknul sládka a jeho hochy ve sklepě a nechal je tam celou noc, to si sám pamatuju. Ale dělal i jiný hlíny, než mu to sebrali komáři, ale v prostituci (tak říkam ze srandy restituci, a komunistům komáři) nám náš rodinnej pivovárek vrátili. Ale v dost příšerným stavu to vám řeknu. Byl konkrétně chlapi používanej jako sklad sklářskejch a pak taky mosaznejch výrobků z hliníku. Bylo na mě to tady dát do kupy, protože táta se za komárů dost nebezpečně rozchlastal a pak až uchlastal, protože nepil pivo, ale kořalku, a máma se odstěhovala do Chorvatska, to je jiná historie, dost smutná, jednou o tom napíšu píseň. Já jsem nejstarší ze svéprávnejch dědiců a děda mě naučil vařit pivo nachlup stejný, jaký vařil on a bráchy to učím, ale oni jsou spíš právnický víte co, tak nevím. Děda mi chybí. Už je v pivním nebi. Sedí si krásně na pěně chlapi, krýgl v ruce, a je mu hej, no né?

Znáte ten vtip co dělá myslivec v lese, když prší? Neznáte. Ten je skvělej. Jako pivo Mistr Dák, který bylo za první republiky nejoblíbenější v celým širokodalekým okolí. A byla tu i hospoda U mistra Dáka a pěkný holky krev a mlíko tu nosily škopky a zpívalo se tu. To byly nejlepší časy, pokud se pamatuju, ale já je nezažil, tak starej nejsem, respektive jsem mladej. Teď mě došlo, že jsem nedopovídal ten vtip s tím myslivcem co dělá v lese, když prší, což je pro mě typický, protože já když se rozjedu, tak se nezastavím a navíc jsem i velice slušnej muzikant, píšu písničky pepíkovský staropražský ty miluju. Jednu tady šoupnu ať si jí můžete vychutnat, páč chlapi já myslím, že k pořádnýmu pivu patří hlína, holky, který je za co chytit, kamarádi a přece ta písnička, no né? Ale žádný elektrochemický duc duc duc. Písnička vod srdce a ze života. Ale nejlepší je na tom všem dobrý pivo, poctivě udělaný, podle klasický receptury, žádný granule a doslaďovadla a vůbec.

Nemám sice žádný ty vysoký reklamní školy, ale musím říct, že reklama na český pivo je vostuda a dělaj to zřejmě pijáci limonád a čuráci, promiňte mi ten výraz, ale holky to stejně nečtou a mezi chlapama snad není prohřešek říct slovo čurák. Omluva, jó, ale mě to vždycky rozlítí. Takže reklamu si dělám sám a dělám to líp než nějaký vylepaný čurácký brejlouni v kravatách, který ani nemaj smysl pro hlínu, což mi připomíná, že bych neměl nechat nedopovídanej ten vtip s tím, co dělaj myslivci v lese, když prší. Nebo to možná nechám až nakonec jako poslední frk? Tak jo. Teď mě Alík ruší, to je můj kocour, chce pít. Samozřejmě nepije sakra chlapi žádný mlíko, ale čistou pěnu z naší pořádný křeněný desítky. Že Alík není jméno pro kočku? No právě, to jsem celej já, hlína a překvápka, chlapi, holt geny.

Byl jsem na kongresu v Seatle USA. Zvali tam výrobce piva. A kdo jinej by teda měl jet z Česka, než Dák? Jeli tam i papaláši z těch velkej europivovarů, který si hrajou na český, ale jsou asi tak český, jako já jsem jihoafričan, no nic. Dívali se na mě skrz prsty, samozřejmě kvádra a chytrý telefony a já najust v kroji, abych ukázal, co je gró a na co amíci nikdy nemůžou dosáhnout, totiž na kulturní tradici vaření piva. Dali mi cedulku Mr.Dák a nechali mě 20 minut mluvit o našem pivu. A protože to je český pivo, mluvil jsem česky. Navíc angličtina není můj nejsilnější jazyk, to spíš slovenština. A hned na začátek jsem zazpíval svojí písničku Máňo, ty stará nevěrnice, potkal jsem tě na Žižkově u popelnice, abych je uved do atmosféry. Musím říct, že koukali jak z jara. Ale všichni chtěli kontakt a chtěli ochutnat Mistra Dáka, kterýho jsem s sebou měl jen v zanedbatelným množství. Ale právě kvůli těmhle mejm mezinárodním kontaktům jsem začal vyrábět exportní ležák Mr.Dák, který se zatím prodává jen tu a tam v Česku, ale není všem dnům konec. Proto pijem do dna, no né? Děda by měl i tak radost. A já bych měl taky radost, kdybych jí neměl, jenže já jí mám. A myslivec v lese když prší… to budou úplně poslední slova! Pijte naše pivo a užívejte života vesele, chlapi. Jak já řikám, rači si šáhnout, než bejt šáhnutej! Vylejvá bažanty!!!!

S úctou Váš
Josef Dák
majitel a milovník piva

Naše pivo

Mistr Dák je české světlé pivo plzeňskýho typu (PILS) s intenzivnější, křenově hořkou hořkostí, výraznou chutí a s nadýchanou bohatě napěněnou pěnou, které vaříme starou dobrou českou tradiční technologií. Mistr Dák kvasí v otevřených spilkách a zraje při nízké teplotě v ležáckých sklepích. Pro výraznou chmelovou chuť je za studena chmelené.

Mistr Dák je mistrovský kousek mezi českými pivy od mistrů českého pivovarnictví. Tradiční rodinné pivo naší rodiny. Tajemství jeho chuti se dědí z generace na generaci, z otce na syna a tak pořád dál. Doušek dáka je Doušek s velkým D. Jsme na něj hrdi s opravdovou hrdostí. Pro naše pivo vybíráme ručně každé zrnko ječmene, kuličku toho nejlepšího chmele a voda je z devadesát metrů hluboké tajné studny s lahodnou vodou, kterou hlídá agentura D.J.SEVEN. Vlajkovou lodí je exportní ležák Mr. Dák, určený zejména a hlavně pro vývoz.

Koupit na Kosik.cz

Kde se pije?

Především v našem pivovaru a v hospodě u Mr. Dáka v naší obci. Naše šenkýřka je krev a mlíko a denně se u nás hraje na harmoniku. Náš pivovar sídlí v srdci Čech, z oken se díváme na Říp, kam kdysi vystoupal praotec Čech a řekl: „Hle země, hle mléko, hle strdí!“

Kontakt

Obchod Mr. Dákem
Zdeněk Grabmüller
e-mail: info@mistrdak.cz
+420 775 567 765

Koupit na Kosik.cz

a jukni kde exportní Mr. Dák vzniká a kde se dá ochutnat.